na kříži z kočiček spí torzo ženy
/bohyně Diana nabírá vodu ze stop drobné zvěře/
modlitby občas děsí muže
zvony se rodí v černé kůře
neklid už voní po poupatech
kdo bílé tělo omyje
když čtou se znovu pašije...
Léta Páně 2016, dne 20.3. věnováno autorem
básněnka
|
|
|
|
|
|
|
|
Že pijem vodu a cítíme víno, no to proto , že je zavlažíno :-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
voda ze stop
drobné zvěře
ukojí žízeň
poupat
a stále dá se
doufat...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
děkuji Doremi...
a v úžehu úžas
nad příslibem léta
vlaštovky už navštívily krovy
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...na kříži z kočiček spí torzo ženy.
křehké stvoly vírou vystuženy
dnes modlitbou budem děsit muže
ve tváři první jarní úžeh
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
děkuji...zázraky Veliké noci se dějí pořád...svět... i když si to nechceme připustit , má svůj tajný řád...  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mystérium jara a znovuvzkříšení života fascinovalo vždycky - ve všech dobách i vírách...
Opravdu pěkný poetický kousek s dokonalé symbióze s fotkou.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Moc hezká báseň i bohyně ...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ej horo horo, otevři se pro člověka poctivýho a dej mu trochu bohatství svýho...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pašije se četly dnes
(Diana ať honí zvěř)
poklad v náručí kdo nes
ukrýt pod rozkvetlý keř
a kvapem než se rozední
ať střeží se příštích dní
kdo stopu zná, skloní se k ní
ty pašije nejsou poslední
|
|
