|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Raz to vyjde
každý večer a možno aj častejšie
ako k Madone
sa ti prihováram
usmej sa dám si urobiť
tvoju podobizeň
sochár osadí do očných jamiek
lásky prídel
vyhrň si rukávy
čítaj verše v električke ...
a aj inde
zazvoň na zvonoch
zosyp z mrakov
zlaté mince
nech slnko zasa vyjde
Léta Páně 2016, dne 12.4. věnováno autorem
lajko
|
|
|
|
|
|
|
|
U lásky přídělu jsem se hlasitě rozesmál, vypadlo mi totiž "í".
Ale i beztak jsem se culil dál, najmě u výzvy na malou tramvajovou guerilla poetring.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ještě neví, že šťastná je,
právě zrodila se ve tvé hlavě,
naděje ...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
netvrdím, že jsem porozuměl zcela, ani že je to to nejlepší, cos napsal. Není. Ale mám u tebe vždycky pocit, že píšeš o něčem, co se ti otřelo o kůži, a ne nějakou vágní vykonstruovanou poezii. Proto se u tebe vždycky znovu rád zastavím.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jej ak krásne si to napísala Tessa, dakujem
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
do očních jamek střípky lazuritu
a červeň na rty, krev zaschlou z božích muk
navenek chladná, je milosrdná v skrytu
...jednou to vyjde...
řek Amor a natáhl svůj luk
|
|
|
|
