Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Pořád ta stejná píseň?

Pořád ta stejná píseň...
 
a holka s copánky jako len
v zrcadle odraz obličeje
sprška pih a vážné oči
budou pořád stejné? 
 
zrcadlo se pootočí
nezestárneš nikdy chceš?
vejdi do obrazu 
zůstane navždy mladý
 
krásou se dívat budeš
navěky bez jediné vady
ale já chtěla žít jako jiní
propásla chvíli okamžiku?
 
a teď tu stojím zase
 
s příběhem života ve tváři
holka s copánky jako len
sprška pih a vážné oči
co všechno vidíš v něm?
 
prohry touhy a věčné chvění
snad čekání vážky na lásku 
život co přede vrčí klopýtá 
jako řada obrázků se mění
 
řekni za chvíli za zrcadlem   budu?
tam kde jednou všichni padnem
tak ukaž ukaž mi mou tvář!
                     tak ukaž a napiš requiem
 
pořád ta...stejná píseň?
 

 
Léta Páně 2016, dne 5.5. věnováno autorem Anna Marie
  
5.5.2016 | 15:11    Anna Marie

Šalamounsky napsáno mistrným perem, copánky vyhrály...
Já si vzpomněla, jak jsem šla jako malá holka v Opavě na hřbitov, chtěla jsem vidět Maryčku Magdonovou, byla to má oblíbená....
Maryčku jsem ještě našla, ale východ ze hřbitova už ne. Nakonec jsem ze zoufalství udělala zkratku přes zahradnictví a plot, to už byla hračka ...:) 
5.5.2016 | 15:03    Anna Marie

Vykouzlila jste mi tu k té básni hřejivou atmosféru, děkuji za ni, mám z toho radost...
5.5.2016 | 14:26    JC senior

...
jednou svižnou hrát vám budu
snad to bude píseň jiná,
marno, už zas smutnou hudu
protože jsem od Těšína
...
(Petr Bezruč)
5.5.2016 | 10:03    hanele m

nebyla jsem si úplně jistá, jestli ještě nebo už zase můžu, ale schvaluji, když to na mne blikalo..
copánky jako len mi připomněly krásnou písničku, tak mě to tu příjemně naladilo - a dílo samotné mi připomnělo moje psací začátky.. taková nostalgie tu na mne dýchla hnedle dvojnáobná Úsměv