Jiří, nejde jen o to, co člověk má v srdci, ale o to, jaké to srdce je....a nic na tom faktu nezmění ani to, bude-li někdo(kdo tě v podstatě ani znát nemůže) o tobě psát nesmysly... nakonec, ty mě přece už trochu znáš i osobně, tak co ti to tu vůbec vysvětluju :-) dík za hvězdičku.

dolphin, děkuju... tací čtenáři , jako jsi ty, mě nakonec vždycky přesvědčí, že nemá cenu se nechat otrávit :-)

jednoduché, milé a predsa originálne svojím pohľadom a uchopením...
tvoju jemnú kresbu slovíčok, ktoré vpisuješ do obrázkov mám naozaj veľmi rád...

...to, co mám v srdci mi nikdo nevezme!
*

ježiš, no jasan, kdesi, podruhý jsem to už napsala naštěstí správně. nestřílí, ale já bych se občas odstřelila. to máš tak, když píšeš z voleje, co ti na šedý kůře vyskočí a nekoukáš pak vlevo vpravo.
se vomluvuju za prznění, ale tak zas kdysi by šlo ještě někam přidat a vmáčknout :-DD

Cindo - kdesi kdosi, ale z toho se až tak nestřílí...
on už ten název měl za úkol to dát do úsměvné polohy, nadlehčit sdělení, který text obsahuje. Dík za zamyšlení.

moc příjemná věcička, zahnala mě k pár úvahám.
spojení hadů s marmeládou je bezvadný a vyvolalo úsměv. na začátku mi trochu nesedlo kdysi kdosi, zvláště pak, když se kdosi ještě jednou objevilo později v textu, ono to pak tohle docela vážný sdělení hází do podobně nevážného prohlášení, typu pohádkového bylo-nebylo :-)
při návratu k textu jsem si pak jako soukromou variaci dala na první řádek "zatímco kdesi boří hrady".
kdyby tak šlo zavařit si do sklenic všechny pěkný chvíle a v časech, kdy je nám nevalně si vždy jen jednu odzátkovat... ale to by si lidi toho "pěkna" a dobra vážili asi ještě míň, než teď a jedovatých hadů, co si neuvědomují, že otravují nejen okolí, ale i sebe by přibylo. takže bude lepší prožívat každý den naplno a hady širokým obloukem obcházet.

Dík, Sendy, když ona to ani není tak poezie, jako spíš "reakce" - na kdysi kdesi :-)

Aneb jak se do lesa volá... :)
První dvě strofy se mi líbí nejvíc. Kdyby stály samy o sobě, je to pro mě moc pěkné vyznání.