...mimochodem, náramná báseň.

Ano, ano, rým. Je škoda, zaznívá-li jednohlase. Ale třeba nevázaní básníci jsou stejně urputní v svém básnění jako vázaní:) Mám ráda ty i ony. Avšak báseň s B je pro mne vždy s rýmem. A když jsem o svých pocitech při čtení nebo poslouchání básní povídala na svém autorském čtení, všimla jsem si lidí, kteří odhodlaně kývali hlavou na souhlasnou odpověď. A ještě mám jeden bod pro rým. Na FB existuje skupina Poezie pro každý den. Řekla bych, že jednoznačně vítězí vázaně svobodní básníci:) Je pravda, že občas i nevázaní září. A to je dobře. Básně, ať jsme básně:)

Einstein kdysi napsal, že většina lidí vidí a posuzuje obraz světa jako malý dítě báseň.

Tedy jen podle rýmů, aniž by cokoliv věděli o rytmické skladbě a podobně.

  Mám pocit, že většina, bohužel velká většina, dnešních autorů je téměř v opačném extrému. Vázaná báseň? To je přece říkanka A tak to "volným" pustí, pustí blbosti, a když tam čtenář ten rytmus a skladbu, pocit nebo jen ty základní pravidla nenajde, je to jen důkaz čtenářovo tuposti. V lepším případě je to dle autora čtenářova neschopnost porozumět hluboké myšlence a jejímu poselství, podanou velmi novou a velmi novátorskou formou

Moderní doba vyřaduje moderní bytosti a moderní poezie moderní poety

 Neříkám, že zavrhuju volný verš, ale kolik ze sta ho doopravdy zvládá a umí, aby to byla poezie? To jsem se tady rozkecal...

 Takže závěrem, velký díky za Tvý poctivý, vázaný věci

Pegas zdivočel, možná vlivem drogy "Modernost".

Děkui Dori za lekci optimismu.

...kůň

kterého oprátka by vedla sem

takový kůň by nemoh´

zván býti Pegasem

 

 

 

 

 

byl sonet kdysi všeobecně znám
a ctěn od vyznavačů Múzy
až v renezanc i rozezněl i chrám
pak dělnickou zahajoval schůzi
než pera chopili se druzí
jimž třískou za nehet by vlez
verš klonováný vadně při  transfúzi
a v tom je zakopán ten pes

*

Dík, Marku. 

I v palinromech lze psát vázaně, jak jsi to předvedl, Vladimíre.

Pro básněnka...

Je to tak, jak píšeš. Já jen, že mám nejraději básně ve vázané formě, jsou takové komorní, řekla bych. Nikdy třeba nezapomenu na krásnou báseň Hermína od lajka, naskočila mi při čtení husí kůže, doufám, že tak neskončí i ta má duše...

 

 

 

 Někdy se ptáme, kde je zakopán

pes,  ta tvář němá - na řetězu zkusí

stačí jen málo - velmi špatný pán

duše pak čistá je hned na tři kusy

Někdy rým hladí, jindy zahartusí

když chytne rýmu, kašle na přednes

každičké slovo se pak v krku dusí

každičký nádech těžké je pak snést

 

 

S agentem vás rty trsá, vmetne gas.
Samopalem mela,
                        pomas
la-tě, tě-la.

Děkuji, vázané budou vždy nejhezčí, je to kytka lučního kvítí,

co rosou se svítí :)

Dík, Anno M.

za zdařilou veršovou repliku.

Ladnost rýmů hlavou letí
někdy zachytit jdou stěží
spřežením snad  na otěži
koňským cvalem v rytmu běží...

 

Dík za komentář.