proč nenaložit Měsíc do lihu?
tekutiny zanechaly pod nehty slabý odér bláta
vemena koz připomínala zvadlé lekníny
není čas na splíny?
poválená tráva je jako noc slunovratů
přidává zlehka Svírej
/možná že boky/
a zanechává namodralé Dus
nomádské hvězdy tiše řvaly
ke slovům přišel
Exodus
Léta Páně 2016, dne 5.7. věnováno autorem
básněnka
|
|
|
|
|
|
|
|
Milá Ragnell, hvězdy jsou přece pozorovatelé, my máme jen myšlenky smělé, sny, nápady a krátkej život, tak tedy žijme pod hvězdami, občasnej exodus tu je s námi ;-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Doto , ty milá slunečnice, pocitů v ní je hodně, stejně jako když zapaluješ svíce, děkuji za tvá zastavení se...:-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Doremi, máš pravdu...chce to hodně láku a pak dobrou páku...;-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
někdy si myslím, že hvězdy o nás vědí všechno, jen možná moc tiše řvou ... a my nezaslechnem to podstatné, ticho, které vede vnímajícího poutníka. Krásná, Básničko:)*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pořád nás cosi popohání k novým místům, novým prožitkům, novým zkušenostem. Tvá báseň je plná.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...ten řev jsem slyšela. Jednoho vyděsí, když vidí naloženého (i nenaloženého) šéfa v lihu. Teda, jestli byl v úplňku, tak to musela být nejmíň pětilitrovka od okurek. Šmarjá! Něco jako hlava kobry v destilátu. To už si jeden tiše zařve. Ty chudinky nomádský se vzaly za ruce a ve dvojstupu opustily nebe. Nikdo jim to nemůže vyčítat. No, prostě normální exodus.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Třeskutý úder dusit zkus, hle přišel náhle Sexitus, pokoušíš mojí představivost, směju se, ač myslela jsem jiné vysídlení, maličko abstraktní.Hle nad zemitost není...:-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na měsíc vložit se do lihu!
Játra pokapaj a já-pako, partaj
pošlu si pro plíny.
U leknínů zdecimuje úlek Ninu,
v aféliu zapomene na koninu.
S vírou zírám.
Dokud svírám, nezavírám,
byť slabý jak rezavý rám.
Já kypré boky kober. Pykaj.
U már? Doma namodrám, u!
Salda: Povadly boky kobyl, dav opadl as.
Mary, v sen dnes výrám!
Suk ztišit zkus!
Kozama mne zdus!
Dnes ještě u tě neumírám.
Však jednou přijde:
SEXITUS.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
A hvězdy tiše spaly, když přilétlo to hejno hus, možná že kdysi jsme si hráli...než přišel náhle Exodus...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Krátit dny se začnou zvolna
dech alergika zúží vedra
cíl žádosti - jeskyně solná
věk když zatíží ti bedra
Ač cesty zbývá ještě kus
na dohled je exodus
Lásky střež pokud ti zbyly
potkával jsi je na schodech
a šel a nedošel jsi k cíli
jen verše psal jsi na sloupech
Tak ještě několik jich zkus
než dostihne tě exodus
A forma nechť je libovolná
jen realita, žádný vzdech
byť větev na cestě je smolná
neměň datum v dokladech
Hleď, oblak čeří hejno hus…
Znáš směr, až přijde exodus
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zas jednou měsíc s hlavou v dlaních, chtěl úsvitem plout se svítáním, však Velký vůz mu nestačí...
Hezký obraz...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Milej live, básně maj podle mne budit pocity, nemusíš přece všemu rozumět... Rozum se někdy plete, nepřipustí jinou suitu, kdo chce, ať vidí stručnou realitu ...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
přečtu, líbí se mi po fragmentech, ale že bych v celku věděl o čem to je, tak vím kulový 
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
zametáš chandru od svých blat
/mně chtělo se jen smát/
v lihu jsou fámy a taky spony
právě narozený princ si obul křik
v plicích měl mělké vlny
písečný námořník...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tajemství skrytá v písku
a cukrkandlu
úplněk v lihu
(zas prý má z periody
chandru)
jen liščí stopy
šeptají pod sandály
tak se zkus vzchopit
můj princi (dávno už ne malý)
|
|
