Povřísla sklizně, srpy za opasky,
zpocená záda, scéna bez kulis
A peřím načechrané husopasky
si vlastním stínem kreslí půdorys
Slova se lámou, tak marně hledal bys
smutek v písni vyšňořených domů
kde vůní stodol rozvířený prach,
jak mechu kámen v starém lomu,
ustýlá slunci v dusných prostorách
Zhoupla se Panna na kyvadle Vah
letních šípů vystřílen je toulec
Na koberci strnišťových hrotů
rozmarný fakír, vítr bezdomovec
úsměvům ticha šeptá anekdotu
*
Léta Páně 2016, dne 21.7. věnováno autorem
JC senior
|
|
|
|
|
|

|
|
Shimmir se domníval, že jsem to s těmi strništi usoěchal. Tak jsem čekal, až jich bude spousta na dohled, což mně jistě potvrdíte, za což děkuji vám všem, kteří jste nejen četli, ale i jste se mnou po strništi "prošli"
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Mám chuť jít bosa strništěm, nu u nás jich ještě mnoho není. Jiří, zase jdna z Tvých krásných.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
zas cítím prach a vrstvy potu
dožínám klasy
pro Golgotu
žoldáci v polích
ostré kosy sviští
je radost chodit po strništi?
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
ten obilný prach mám až v nose a stňišťové hroty všude, čím se jich dotknu ... pozdním létem mi voní ... pěkně jsi vystihl:)*
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Zdar všem letním dobrodružstvím, //
hold z nerezi láskám, //
léty už jen trpím mužstvím, //
snad prý, že se tláskám. ///
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
To je moje gusto. Vždycky mě fascinovala tahle doba. A taky kombajny, když síkly v noci. Všude plno vůní a kání. :) A pak, v době chladných strnišť a holých mezí, je to taky svým způsobem kouzelné. Hezky je mi nad tvou básní.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
...o kladivu, live, zase příště, třeba o tom na (nejen) čarodějnice
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
kombajn je kombajn - směrem ke mně, ale tvůj srp za opaskem je mnohem lepší...
bez kladiva...samozřejmě 
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
To já, Mirku, jsem zase chodil dědovi na rybízové víno.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Pak, milá Anno, třeba oceníš můj pokus o "rozhoupání".
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
...lámou, Lili.
Někdy je jich příliš, někdy se nedostávají.
Dík za souhlas.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Já se budu houpat až v září, děkuji, líbí se mi... :)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
"Slova se lámou..."
... to jo*
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Jsem rád, že moje báseň vyvolala vzpomínky na poezii dětských let prožitých na venkově.
Děkuji.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Taky si myslím, že bys to trochu uspěchal...Když byl starší synstár tak rok a půl, byli jsme na slámě i s dědou švárou a jeho družkou, prostě rodinný tým. A dožínky jsme pak taky oslavili, dokonce aktivně! Děda a i ta moje lepší půlka hráli na akordeon, ona ještě zkusila i rozvrzaný klavír v té kulturní místnosti, pak nastoupil i kytarista. Bylo tam skvěle...
A když tak Sendy vzpomíná na dětství, i já trávil prázdniny u babičky a děda mne bral s kravkou na pastvu i do hospody, zkoušel jsem i kosit (nepřátelům hlavy dolů, hotový kníže Brunclík). Taky jsem chodil tajně babi na oranž punč a rum, div, že jsem z té štokrdle nesletěl, když jsem si tak zavdával. Kráva mne pak tlačila na pastvu před sebou úvozní cestou pod hůrku, kde jsme měli louku, hezky zkopečka a plnou krtinců! A děda z toho měl legraci...A co jsme se navyváděli se sestřenkami volovin... 
|
|