|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Jednou vás potkám
Vyšla jste z podloubí,
ulici přešla tmavou,
máváte na taxík,
taxikář kývá hlavou…
a vy jste odjela.
Vzpomínky poslední,
které mi ještě zbyly -
jak láska ztrácí se,
jak odcházejí víly,
když noc je proklela.
Dodnes však naděje
s touhou se ve mně mísí,
že jednou potkám vás,
zase - tak jako kdysi -
na schodech kostela…
Léta Páně 2016, dne 26.7. věnováno autorem
Milada
|
|
|
|
|
|
|
|
No, uvědomuji si, že spousta mých veršovánek je psaná mužskými ústy. Ono mě to tak nějak napadá... a zhola nic s tím nejde udělat. Pokud bych to chtěla vložit jen do úst žen, spoustu toho, co potřebuji říct, bych neřekla :(
Jinak moc děkuji za zastavení u mých prací a za hezká slova, kterými jsi mne odměnila...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vlastne nemam moc rada, kdyz zeny pisi v muzske osobe a naopak... ale ty jsi to zvladla na 1
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Láska na první pohled se tomu rovněž v říká, zaplane náhle a srdce žárem stříká.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Někdy ani hýčkání nezabrání tomu, aby odešly  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Víly i láska rády odcházejí, je nutno je hýčkat...
**
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Když já, Mirku, jinak psát neumím...  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tak zase na mne dýchla romantika starých časů...Po některých modernách vítaná změna.  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky, děvčata... Za zastavení i hezká slova.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Skutečnost se mihla a představivost nabyla pozoruhodných rozměrů. Vkusně nostalgické verše.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Okamžiku, jsi tak krásný! Postůj...
Ani nevím proč,ale vyvolala ve mně tato báseň už skoro zapomenuté vzpomínky na verše Lermontovovy, které mě kdysi okouzlily.
Ráda jsem tě četla.
|
|
|
|
