Do sklenky whisky svoje smutky házím,
já nemám zájem pro někoho žít.
Jsem doma sám a ven už nevycházím,
kamarád kocour sdílí se mnou byt.
 
Jak jabloň stará, vysušené mlází,
řek bych to jinak - ale nechci klít.
Šetrně se mnou nikdo nezachází,
snad proto tolik toužím najít klid.
 
Hoď kamenem… ty, který nemáš vinu,
jen ty buď soudcem kdo máš čistý svět,
 
ten, který vskutku podobá se kinu,
anebo knize kterous nedočet.
 
Podoben délkou polednímu stínu
život je prevít. Po Kristu… i před!