Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Poslední dopis

Zradil jsem všechno, co mám v sobě -
život je občas o zradě.
Nediv se, že je ve mně pusto
jak v opuštěné zahradě.
 
Poprava bude zítra ráno -
nepřijdeš, umřu potají.
Jen někde z dálky zazní tiše
Na krásném modrém Dunaji.
 
Zbývá mi ještě malá chvíle
než saň své děti nakojí.
Chvilička na poslední přání…
Ženu či tabák? Obojí…
 
Léta Páně 2016, dne 20.8. věnováno autorem Milada
  
23.8.2016 | 0:54    Špáďa

Nemám nárok za svou zradu // na ženu ni čokoládu; // pohladím se vzpomínkami, // když jsme prvně byli sami. ///
20.8.2016 | 21:50    Milada

:) Morbidnost? Tak to neznáš jiné mé básně :) Díky za zastavení.
20.8.2016 | 9:09    JC senior

Přes morbidnost obsahu se mi dílo četlo dobře. Spíše jako písňový text, asi vzhledem k tomu obkročnému rýmu.
*