(tak Aštávakra k žáku svému pravil!),

já zařek se, že dál již nebudu

se jenom chvět, jak tráva rodu kavyl.

 

Raději v sklípku při letošním víně

zas vykouzlím si krásné představy,

nesvěřím splíny božské Mnémosyné,

se smíchem mým se úspěch dostaví...

první řádek sám o sobě nežije, Anno Marie    

děkuju děvčata, za návštěvy a milá slova.. mám radost

Hned první řádek ... a celá je skvělá, opravdu, moc ráda jsem četla... :)

Tvoje básně se mnou umí pohnout. Tahle je krásná!

díky Faune, díky Hypne

za ty  komentáře chlípné vtipné  

krásně poskládáno - Hano

Je to milé. Začátek a konec se mi moc líbí. Jediné, kde jsem se opravdu zadrhnul je řádka: "a nemám ho k rozdávání" To mi nějak dře. Ale jinak...milé :-)

a mně ani text ani obrázek tak neveselé nepřijdou.. obrázek se mi hodil (zase jeden otrhaný polep na opěradle lavičky na mojí zastávce) a básnička se tak nějak z kousků a záblesků poskládala během několika dnů - konec byl kupodivu úplně první na světě a ani nevěděl, že bude koncem  

děkuji

Neveselé, text i obrázek.

Jen to vinobraní dává naději, že zcela nezhoří, co se má utopit.

Třeba v burčáku... 

Nevím proč, ale čtu to jako dvě básně (ta první končí časem,co ho není na rozdávání) a ne a ne se mi to spojit do jednoho celku. Ještě se vrátím.

Fotka je parádní ve své mnohoznačnosti, radši ani nebudu hádat, co to bylo původně

A úplně nejvíc se mi líbí ta básnická definice pesimismu: být skvělý v nacházení budoucích ztrát. Možná to tak nebylo myšleno,ale tak mi to prostě přišlo.