Některé hrnky prý mají dvě dna
a nepoznají novou žízeň
i když zůstala ještě déle
než nahá silueta
dozvuky, co nikdo neobjednal
chutnají rtěnkou jako fotky
na kterých nosí do postele
poslední stopy léta
 
a bosé nohy se protahují
z nedopité věty
když rosa kromě ospalé trávy
padá na konfety
vínové boty
portské na míru
 
na prstu světlo drolí
 
zní černobíle jak od klavíru
- raz, dva, tři, od sebe -
noc, kterou může dolít