Na půdě domu prastarého,
míval jsem jako malý skrýš,
když se mi stalo něco zlého,
chodil jsem, kam ty nechodíš.
 
Když život nechutnal moc sladce,
když příchuť měl jak hořký blín,
neběžel vyplakat se k matce,
truchlil jsem vtisknut za komín.
 
Býval jsem dosti vzpurné dítě,
co hledá svoje zázemí,
přes všechno to však miluji tě -
 
maminko moje, vrať se mi…