...anglicky nerozumim, název jsem vnímala jako dívčí jméno...

Já už Ti tu jednou napsala a zase mazala, ta báseň má něco do sebe, ale mne odradil ten název...

Ahoj.

 Tessa : Nemyslím, ze bych se bál proseb či "smilování"  Ono mi to tam takhle opravdu opravdovějc páslo :-D Děkuji za koment.

 

JC : Opět krásně zveršovaný koment. Děkuji

Mrkám - tak jsem snad rozuměla...první a poslední sloka se mi líbí moc pro svoji naléhavost.

 

Proti používání anglických názvů nemám nic, pokud nějak podstatně souvisí s textem, ale "lepší zvuk"mi přijde jako trochu chabý důvod. Skoro mám pocit, že se toho českého ekvivalentu bojíš. Ono to zní jako prosba o soucit a shovívavost, a my dnešní lidi neradi o něco prosíme. Jsme přece pány přírody a svých životů, tak se nepotřebujeme někde někoho doprošovat. Ve skutečnosti každý z nás aspoň jednou v životě o smilování prosil. Ale to jsem odbočila...Prostě si myslím, že by tam to české slovo patřilo...nakonec já tu báseň i tímto způsobem chápu. Názor čtenáře.

ten hlas z nitra...voní vínem

jak jde blíž a když se zháší

v průvodu pod baldachýnem

i okovy zaharaší

*