Děkuji, Básněnko, potěšilo.  :)

Děkuji, Špáďo, tady zatím setrvalý odliv, možná předzvěst tsunami... :)

Shimmire, děkuji za nabídku, loni jsem psala Ježíškovi o kopec se sáněmi, tak nevím... :)

Buď připravena na náhlý příboj...
 

Mám Ti poslat minihoru

do Tvé vísky, do Zátoru? 

Radostí si zaskáčí

všichni místní oráči...

Máš pravdu, Shimmire, pěkně jsi to vystihl. Já mám ty kameny moc ráda, když někde jedeme, tak si vozím domů samé kameny, některé i letěly...

V Chorvatsku mne doslova okouzlily, tajně jsem si přála jeden veliký a když pak 

Viewegh psal, že babičce ctitel jeden nechal dopravit až na zahradu, tak mne málem trefilo, říkal vlastně to, co jsem chtěla i já, myslím tím ten kámen... :)

A děkuji Ti, potěšilo.

Tahle krásná "miniaturka" přivolala vlastní něžné vzpomínky. Třeba ten kámen, co se spolehlivě tváří a Ty na něj usedáš, aby sis trochu užila onoho kouzla okamžiku...To já znám něco podobného! U nás se řeka Úhlava cestou z Hradiště stáčí kolem skály! Nahoře vede taková úzká stezka směrem k lesoparku Homolka, bývalé sopce, dnes ovšem využívá kráter vodárna jako nádrž. No a trochu krkolomně se dá slézt dolů k té řece, je tam jeskyňka, kde si občas někdo udělá ohýnek a hlavně pár dostatečně velkých omletých kamenů, vyčnáívajících nad zde dost mělký tok... Na jeden jsem si jako školák vždy vyskočil, vytáhl notýsek se svými literárními pokusy a užíval si své osamělé inspirace. Nikoho tam nahoře na stezce ani nenapadlo hledat mne a jíá nevnímal ty nahoře, ač je občas bylo možno zahlédnout...

Jinak kouzelný výhled, jaký popisuješ, je i u nás! Máme celou kaskádu vzájemně propojených rybníků...Takže tomu pocitu štěstí rozumím.

pro JC senior: 

Děkuji moc, no, usmívám se tu, nafotila jsem krásné duběnky... :)

Děkuji, Marcone, také Tě ráda vidím, pro mne jsou to mini...

Děkuji Tess za uvedení,  mám radost, že se líbí, na jaře, když mají svatební šaty

a namlouvání, to je teprve podívaná...

Já u toho nadpisu chvilku zaváhala, že dám tak, jak píšeš, ale mám ji už jinde a chtěla jsem, aby byl stejný. Měly to být vlnky...  :)

 

Rád bych byl tím kamenem, Anno, 

tím, na který máš vstupenku...

Zase mini ? Panečku, ty mi dáváš :-D Ale v dobrém, samozřejmě. Moc mě pobavil ten kámen, co se tváří spolehlivě. To je peckově poskládaný řádek ... mimo jiné samozřejmě.

Na kámen opravdu byl spoleh, do vody jsem nespadla a celé si to náramně užila.

Ano, okamžiky štěstí tomu říkáme.

A klobouk dolů před tím,kdo je dokáže takhle na dálku a do svistu ranního severáku zprostředkovat....

 

Drobná poznámka na závěr - nadpis žádné kudrlinky nepotřebuje. Stačí čisté jednoduché slovo, uvozující bohatě rozvětvený text.