|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Nekonečno
Došla jsem na pokraj
z kterého návrat není
v krvavých střevících
po cestě přes kamení
objímám prázdnotu
topím se v beznaději
myšlenky na scestí
a ruce co se chvějí…
Došla jsem na pokraj
kde nejsou žádná světla
vichřice odnikud
za mnou mé stopy smetla
smutky jsou vtíravé
maj barvu po rubáši
i nebe nade mnou
na chvilku měsíc zháší
…a já se – ještě plna slasti
za řevu hromu řítím do propasti…
Léta Páně 2016, dne 22.10. věnováno autorem
Milada
|
|
|
|
|
|
|
|
j@newe, Milane a livebete... Díky za slova pochvaly. Nebo alespoň já vaše slova tak pochopila  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
... a u tý propasti se většinou zastavím, protože si řeknu s E.A.Poem, že jsem ten:
z kraje drsných krás, jehož zeměpás
je mimo PROSTOR - mimo ČAS. 
Tohle se mi líbílo, Milado
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ach... pisu komentare velmi spontanne, o hodnoceni se nepokousim... chtela jsem tim rict, ze je mi to velmi blizke... ten zpusob, jakym se zde vyjadrujes... pro me je to samozrejme zvlastne prijemny pocit!!! :-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji. Za ten "smutkový" šmrnc Protože jinak mi absolutně chybí... |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Příjemněs překvapila. Smutek tvůj má šmrnc. Poezie i rytmu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
j@newe - dovolím si vtip a budu doufat, že se tě nedotkne... tvoje tvrzení, to je pochvala, nebo pokárání?
JC - tvoje slova vždycky potěší
Díky oběma |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Přemíru smutku vyvažuje skvěle zvládnutá forma.
A to ve vázaném verši hledám především.
**
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nevim, jestli se mi to jen zda, ale mam pocit, ze sem kdysi obcas psavala podobne :-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
na mne víc zapůsobila ta druhá - tak nějak mi přišla přirozenější, ale jako celek dobré, dramatické
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...zbavené citů všech
(už o nich nevypovím)
letí mi v strety
inferno?
eden?
kdoví...
Pro dokonalý rytmus a sugestivnost básně odpouštím jí ten patos (včetně krvavých střevíců)...
|
|
|
|
