Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
jedenáct úhlových vteřin
 
 
I.
když odcházím
nejsem to já
 
jen shluk hrdých atomů
dědičná paměť divokých Amazonek
vznosná šíje sťatých královen
torzo antických bohyň
 
nohy jsou mé
 
proto odcházím
 
II.
ten kdo odešel
nejsi ty
 
a já bolestí zkroucená
v klubíčko nervů
zahryzlá jako uroboros
do vlastní minulosti
 
a  ty jsi ty
 
tak běž
 
 
 
  
 
Léta Páně 2016, dne 11.11. věnováno autorem hanele m
  
20.11.2016 | 0:40    mirkah

Jako vždy je radost Tě číst. Má příběh, chytrost a skvělou pointu. To pro mne POEZIE.
12.11.2016 | 22:28    Anna Marie

Mi se líbí celá, ale dostalo mne to samé, co Doremifu, nohy jsou mé, proto odcházím,
líbí se mi ta hrdost, i to za ní, vidím se v ní...
11.11.2016 | 22:42    JC senior

odchází ten, co není ten kdo byl...
**
11.11.2016 | 9:29    Doremifa

...ta první je luxusní. Víš toho o sobě víc a proto ji taháš (dle mého) z větší hloubky. To odůvodnění proč, protože nohy jsou mé, tak to mě dostalo.