|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
V samotách
Čeření údivů v pastvinách modrotisků,
vábení přízraků do proutěných chvil,
léčení křemínků z raněných obelisků,
drolení osudů vojáků do paměti víl.
Jsou dny v samotách, kdy počasí je mírné,
doteků marš v průvodech oživlých stél,
jsou příčiny chvatné, následky nedozírné,
povahy lidí zastřené do pískových skel.
|
|
|
|
|
|
|
|
Rytmus trošičku kulhne sem tam a občas by osvěžilo kdyby se rým sestával z podstatného jména versus slovesa či přídavného jména.
Je však pravda, že prostoru pro představivost je tu hodně, stojí za to se zde stavit...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Řekla bych, že tu jde o písečný obsah!!!
Pro mne, jako vždy u Tebe, super
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
@terezahol napsal:
líbí se mi hlavně ta druhá sloka, protože vypráví o věcech, které si velmi umím představit, má takový melancholický rytmus, použití spojení "jsou dny / příčiny" tak umocňuje bezmoc, povahy zastřené zase samotu, trochu lhostejnost. První sloka nabízí hezké obrazy, ale já osobně jsem je docenila víc až zpětně - když jsem se po druhé sloce vrátila a najednou vzniklou náladu doplnila tímto "pozadím" Terko, díky, za vyjádření. Je v tom kousek logiky, člověk, když se s něčím novým setká, nejdřív vnímá, cítí a pak o tom přemýšlí. @rezka napsal:
možná odborníci řeknou že jebáseň dokonalá,
já laik říkám, že by se nedobře učila nazpaměť ve škole,
ale obrazy evokuje fakt úžasný Rezko, díky i za tvůj názor, dokonalá rozhodně není, vždyť jak říká klasik „umění s velkým ´u´ neexistuje, existují jen umělci", a kolik hlav, tolik názorů, pro mě je především velkým potěšením, že se podařilo, aby něco ztvárnila. Můj je jen nástin, ale fantazie, tak je tvoje. Díky! :) @Vorona napsal:
taky se mi líbí druhá sloka Vorono, díky i tobě za zastavení. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
možná odborníci řeknou že jebáseň dokonalá,
já laik říkám, že by se nedobře učila nazpaměť ve škole,
ale obrazy evokuje fakt úžasný
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
líbí se mi hlavně ta druhá sloka, protože vypráví o věcech, které si velmi umím představit, má takový melancholický rytmus, použití spojení "jsou dny / příčiny" tak umocňuje bezmoc, povahy zastřené zase samotu, trochu lhostejnost. První sloka nabízí hezké obrazy, ale já osobně jsem je docenila víc až zpětně - když jsem se po druhé sloce vrátila a najednou vzniklou náladu doplnila tímto "pozadím"
|
|
|
|
