|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Zrcadlení
Život k nám nebyl spravedlivý
to život prostě nedělá
obraz je jasný, je tak živý
že rozpaluje doběla
Ty, kdo chceš, klidně zvedni kámen
rána má život jepičí
jak shnilá voda z mrtvých ramen
v té také už nic nevzklíčí
Tak neplač, nemám ráda steny
nepomohou a poníží
případ je jednou uzavřený
Kristus je přibit na kříži…
Léta Páně 2016, dne 27.12. věnováno autorem
Milada
|
|
|
|
|
|
|
|
Ano... jde o ty hřebíky. Ostré a definitivní... Díky za zastavení  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
život nikdy není spravedlivý... a život to prostě dělá (taky už o tom hodně vím, jako mnozí) Při čtení se mi vybavilo, že člověk je přikován na kříži,co má dvě břevna...prostor a čas. Jenže jde nakonec o ty hřebíky, jestli mi teda aspoň trošku rozumíš, co chci říct Je to dobrá báseň.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Báseň, která se mě "dotýká"
**
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Text zní mi jako šanson, jako bych slyšela Hanu Hegerovou...a proto mi do něj závěrečný Kristus nesedí. Asi vím, proč jsi zvolila zrovna tohle, ale prostě mě to z toho posmutnělého tónu hodilo někam k patosu.
Mně osobně by úplně stačilo: ...další z nás přibit na kříži...
No i tak - líbilo se mi to.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Doremifa - nepláču...vidíš?
hanele m - Myslím, že není prázdných křížů... vždycky je k nim někdo připoután. Ať patrný... či není vidět  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vlastní kříž a vlastní úhel pohledu
nevím co ty víš
a poradit nesvedu
ale já vidím prázdný kříž
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...tak neplač
je život někdy víc než znaven
ještě tak najít v sobě sílu
zašeptat sbohem nebo
amen
|
|
|
|
