|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Kávová zrnka...
Krásné je snít,
když srdce touhou chřadne
a ve snu mít,
co chybí Ti tak za dne...
Kávová zrnka dnešní noci
na víčka usedají zas,
sen přispěchal mi ku pomoci,
abych tu prožil krásný čas.
Polibky Tvé mne ve snu hladí
tisíci jemných dotyků,
jak dříve máme se zas rádi,
sním Lásko o tom, že jsi tu!
A než zmizí Tvůj obraz krásný,
rozpuštěn v dalším svítání,
sen, jehož obraz je tak jasný,
iluzím mým se nebrání...
Léta Páně 2017, dne 8.1. věnováno autorem
Shimmir
|
|
|
|
|
|
|
|
Ano, zdá se, že jsi to tam smazal...  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vážím si tvého pozitivního hodnocení, Jirko! Ostatně my se už potkáváme i jinde, i když tam si říkám jinak... |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji , Jiří, za půvabnou básnickou vložku. Asociace jsou nevyzpytatelné potvůrky...Sám jim často podléhám...  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji ti, půloktávo,
melancholik možná jsem,
snad ne víc, než je teď zdrávo
v tomto čase mrazivém!
Víš, vypadla mi z peněženky kartička Tchibo a já si vzpomněl, jak jsem kdysi zahlédl v Globusu hlášku "Tchibo, příběh kávového zrnka." (jednou ho snad sám i napíšu!) No a najednou mne napadla ta metafóra a pak už to šlo samo...  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
iluze se mi vyhýbají
tvůj obraz sotva nakreslím
kněžka jsi antických bájí
koláči mámin s povidlím
rty když se tě dotknout smějí
v závoji čaje (bez rumu!)
voníme oba po šalvěji
jsi, lásko, oběť konzumu
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...název, který mě přitáhnu - nápaditá metafora. Samotná báseň je příjemně melancholická, tak akorát, aby mi neskřípal cukr mezi zubama. Ano, líbí se mi.
|
|
|
|
