Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Už ne dítě, ale žena
Kolik let nás dělí
kolik let... 
a vůbec!
... chceš-li?
 
Vrásky z nouze 
lásku v papíru
a pod vrstvou času 
záchvěv ženských manýrů
 
Nejsi už dítě, ale žena
vždyť máš křídla!
 
Leť si, vílo, strako, vichřice,
zůstaň milá, svůdná, poběhlice!
Čarodějnice a zvrhlá kryso!
 
...a pak se vrať 
něžná, věrná, láskyplná 
vždyť máš křídla!
 
Napnutá a rozevřená
Léta Páně 2017, dne 21.1. věnováno autorem Kate
  
22.1.2017 | 18:18    rezka

dneska samé potěšení mi skýtá u tebe čtení, tak řeknu jen nádhera!
 potěšilas, vždyť kažná z nás je nevinná i potvora :D
21.1.2017 | 10:01    Tessa

Až po záchvěv ženských manýrů jsem se těšila z jemných metafor. Pak se text rozletěl poněkud přímočarým směrem, aby až poslední řádek mě vrátil k ženě, která právě přestala být dítětem. V napnutých a rozevřených křídlech (není to vlastně totéž?), která mohou obletět či obejmout svět, je nádherná perspektiva a naděje.