nejsem ten, kdo do okruhu slídí
kdo upad v dluhy, komu hrozí krach
kdo vlky hledá mezi ostrovidy
a s odporem by do srsti jim sáh
 
naivní bard, ten ze staré gardy
co deset výstrah ctí z kamenných desk
fotograf u klece s leopardy
jimž srší z očí osamění stesk
 
nejsem bořič dávných postulátů
a novodobý necítím se Hus
ezoterní vědy s vírou matu
když rovnost lidí beru za luxus
 
tak folklórní jen obdivuji zvyky
pokladu strážce z něhož jiný krad
úsměv vhodím mezi nostalgiky
a pýše rád pomohu najít pád
 
jen bez masky jít, to úsilí stojí
po trase kdes za bezpečnou bójí
marných transparentů
 
soch prázdných tváří v parcích bez zeleně
a laviček, co jsou již zaněžené
jak jména prezidentů
*