|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Meditace brněnského veršovníka
Všechny ty lásky, jaké byly?
Stejné, v té chvíli nesvaté
a všechny někam zabloudily
Jen v srdci mém je potkáte
Všechny ty pády, stopy v sněhu
bouře vášní v cizím tepu
i slzy samot bez noclehu...
Najdete je u výčepu
všechny ty verše, co jsem vkládal
do fantazie bez IQ...
Až kosa rozhodí mi sandál
dejte je se mnou do rakve
*
Léta Páně 2017, dne 5.3. věnováno autorem
JC senior
|
|
|
|
|
|
|
|
Mou rukou lásky provískané
pevně už svíraj v dlani hřeb,
poslední krůpěj pro ně mi skane...
Potom je pozvu na pohřeb.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Skácel je můj oblíbený autor, měl jsem i příležitost se s ním setkat. Ale jemnosti jeho poezie se dá jen stěžím přiblížit:
tak teskně povědět jak děti
neumím, možná později
že první sníh co v noci roztál
ukradli ráno zloději
(j.S.)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
napadl mi při tom Skácel:
pod samým tichem
jakýsi jiný hluk
a pod tím hlukem
jakési jiné ticho
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
již lehce raší kolem cesty stromy
snad dešti dík, já povšimnul si dnes,
zas lásky čas, ten přítel povědomý,
tak kousky jara cpu si do kapes
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Verš láskyplně shoduje se v rýmu
a bez ohně se nekolíbá pentle dýmu.
Kéž jaro Ti ubere kus nostalgie a splínu a přidá radování.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
taky Vás mám ráda, snad už bude líp...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Že by jaro, Anno? Možná pohřbíváním Morany...  Rád tě vidím na LW a u mých básní zvlášť.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mnohé z toho co píšem bylo už mnohokrát napsáno. Jiná slova, jiná forma, ale stejná filozofie.
Děkuji.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Meditovat lze v každém věku, Lajko, jen skepse, či nostalgie s věkem narůstá.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
moc se mi líbí, je v ní náboj, to bude tím jarem... :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
uf uf asi začnem meditovať  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
... a je autorovým potěšením, když jeho dílko se dočká takové odezvy.
Dík vám oběma.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Je-li komentář echem básně, pak potěšení čtenářovo bývá dvojnásobné. Moje bylo, Jiří a Bohunko.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...ty všechny lásky z nichž jsme pili
krásné jak šálek Art deco
jen zdánlivě někam zabloudily
však nejsou dál než jednu míli
a pořád jsme z nich naměkko
|
|
|
|
