Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
návštěvní hodiny jara
                                          Všichni básní o křehkých květech sněženek
                                                     a zpod sněhu trčí 
                                                     chcíplý kůň zimy
                                                     na jaro umírají nejvíc
                                                     a rodí se nad ránem 
                                                     já taky

krvavé šrámy ustřihneš
a vyhodíš na kompost 
jako zbytečné šlahouny růží

vzpomeneš si na ten sen
:
svoje lidi mícháš 
z černé a bílé modelíny 
na obrazy ze světla a hlíny 
tiskneš razítka jeho bot
a někdy s nima spíš 
ty své si čistíš sama
aspoň víš 
v čem ses vykoupala
máš ráda soukromí
a máš oči jako táta
byl barvoslepý
miluješ prázdné zdviže se zrcadly
všechna patra utíkají 
ze všech stran
do nebe 
:
destiluješ myšlenky sebevrahů
a nenápadně popouštíš 
záložku ticha 
vydechuješ křehké perleťové stehy
(nechceš dýchat chceš být s ním)
šlukuješ pocity 
ve vodní dýmce
topíš cizí duše z anfasu
tvoje plave obličejem navrch v 
jasmínové rýži
pod peřinou
nahmatáš teplo
:
utřeš si nudli pod nosem 
a zdvihneš nůžky
kovově se usmívají
pořád stříhají do živého
Léta Páně 2017, dne 7.3. věnováno autorem Anna Marie
  
17.3.2017 | 19:10    Anna Marie

Děkuji za návštěvu v návštěvním dni, moc... :)
12.3.2017 | 23:26    Špáďa

Elegantně poslepované
verše, co mysl přivane.
Bez destilace a mají styl...
...tak by je jeden pořád pil.
11.3.2017 | 21:56    Anna Marie

...kamarád mi poslal pole vlčích máků, zvlčila jsem...  :)
11.3.2017 | 21:55    Anna Marie

Já ji ještě nezkusila, ale sním o tom, co kdyby,  a na nůžky se vykašleme, ať si stříhají metr někoho jiného... :)
11.3.2017 | 21:52    Anna Marie

Mám to vypozorované za ty roky u zvířat, jsou vyčerpané po zimě, staré umírají a mladé rodí, nejčastěji nad ránem...u lidí je to podobné...a děkuji, mám za co.
11.3.2017 | 21:49    Anna Marie

Děkuju, Hanko, to asi ten panák... :)
10.3.2017 | 12:44    básněnka

Miluju sebevrahy, myšlenky mívaj svoje snahy...ostatně jaro taky, peřiny připomínaj naducaný mraky...jsem ráda ve svým tichu...ani nevíš jak, mám totiž srdce jako vlčí mák :-)
8.3.2017 | 18:35    JC senior

vodní dýmku nemusím 
na rozdíl od tvé básně
nůžky, ty ale stříhají
... den po dni
**
8.3.2017 | 13:02    Tessa

Nadupanej text. Mě však nejvíce oslovila první sloka, ta vážně nemá chybu a klidně by mohla stát sama o sobě jako mini.
8.3.2017 | 9:06    hanele m

tahle se zase trochu vymyká tvé ostatní tvorbě, ale stejně seš to pořád ty 
většinou je to jako sklenka vínka (někdy i mírně perlivého), co hladce vklouzne, ale tohle je jak velkej panák ginu