|
Přijď
Tma se protlačila zamčenými dveřmi kroky měkké jako peřiny uvidíš skrz ni za obsáhlost věř mi a našíř rozepnou se vteřiny šel bys do končin a ještě o kus dál tam kde by pramen vlasů rozvolněně vlál a svět by neměl uhnout kam a svět by nebyl kam /řekni mi kolik se ti zdám?/ už vím že nechtě lze i celé roky chtít čalounit propasti v rokytí vysmolovat nitra korábů v přívalech vzteklých neodbytných vln /ještě jsi přítomnosti pln?/ snídáme dorádu a vítr tvoji stopu sije do karmínu opuncie trochu ba ano a trochu ba ne ohybám zvolna nohy za příď jsou jako moře rozhoupané do končin a ještě o kus dál si mlčím „zas přijď“
Léta Páně 2017, dne 18.3. věnováno autorem
Dota Slunská
Kategorie: Poezie ostatní
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















