V ty dny, kdy po práci má zima
a  zvon se chystá k odletu 
sněženku, zdá se, nedojímá
že postní doba vládne tu
  
Soucitná však vrba sklání
kočiček něžnost nad řeku,
je útrap čas i zmrtvýchvstání,
čas na pokání v pokleku
 
kdy zázrak znovu připomene
čtyř písmen trny na kříži
a roztržené roucho lněné
s křivdou co srdce zatíží
  
A opět u prázdného hrobu
zástupy strnou na chvíli,
smrt změnila jen garderobu
těch, co už před tím nebyli
*