|
Co kdyby...
Já došla už, jsem na konci vidím jen to, co slepec vidí vlastním, co nikdo nezávidí a sotva budu mít kdy víc… Proto mě život neošidí - dál už mi nemůže vzít nic. Jak půlnoc sama přišla jsem, když ještě hodně zbývá ke dni čekat tu, čekat na poslední tak, jak se čeká na chyby. I když se asi nerozední - co kdyby přece, co kdyby…
Léta Páně 2017, dne 21.4. věnováno autorem
Milada
Kategorie: Poezie vázaná
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















