LitWeb

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

odečítám

Když odečtu hodiny minuty a vteřiny

od zbytečných pošmourných mraků

a vynásobím šťastným dětstvím

tak z toho vyjde mámin starý kabát

visel ve špajzu na věšáku

v jedné kapse myší hnízdo

ta druhá pravidelně krade vaječný koňak a

úplně všechno co schovává se za zrcadlem

pihovaté dny bez vrásek krčí nos

pořád je máš ráda, pihy a taky ty

veselé vrásky od smíchu

tančíš si krok sun krok a pořád dál

možná, že voníš po hříchu

(představuješ si ho jako horké, sladké, sametové kafe,

jen na jeden jediný slastný doušek, z malého, bílého hrníčku)

asi má svoje jméno

ale pán Bůh dal a Pán Bůh vzal

říkávala babička

Léta Páně 2017, dne 13.5. věnováno autorem Anna Marie

Kategorie: Poezie ostatní


	21.5.2017 \| 9:05 Anna Marie

			pro Dota Slunská: Děkuju, moc. :)

	21.5.2017 \| 9:04 Anna Marie

			pro Doremifa: zvláštní, jak si některé věci člověk pamatuje, asi jsou důležité... :)

	21.5.2017 \| 9:03 Anna Marie

			pro JC senior Vánoční cukroví ujídá snad každý, to je na tom nejlepší, to těšení... :)

	20.5.2017 \| 20:15 Dota Slunská

			Hodně to připomíná. Díky za to. Napsala jsi to moc hezky.

	16.5.2017 \| 11:48 Doremifa

			...ano. To jsou ty okamžiky, ke ktrým se vracíme pro doušek štěstí. A štěstí je vědět, kam se pro něj vracet.

	14.5.2017 \| 18:00 JC senior

			Zavedla jsi mě někam, kde se neztrácel vaječný koňak, ale sušené fíky a vánoční cukroví už na konci listopadu. *

	14.5.2017 \| 13:05 Anna Marie

			Děkuji za uvedení a komentář, vždycky potěší...

	13.5.2017 \| 19:33 Doremifa

			...Tobě se rovněž omlouvám, Anno Marie. Nechtěla jsem otálet s vypušténím do světa, ale protože tu mám návštěvu přijdu s komentem potom.