Do čista zdivočely
vyšisovaný vlhkoměry,
trezory na pavučiny,
suchý pokoutníci v prachu.

A vykotlaný díry do zahlazenejch čar
v dlaních
a skoby od vápna a malby a cákance z válečků
jako ozdoby obyčejnejch světnic a vůně prostejch obědů,
dní, který plynuly většinou bez povšimnutí, ale někdy i s ním,
portréty batolat vystříhaný z černobílejch fotek a dolepený na malovaný obrázky,
krajiny klidu a pomalejch hodin.

Na půdě dřevěná cimra s almarou plnou zavařenin.
A starý sešity a dřevěnej kufr s erárníma víčkama na sklenice,
který zbyly.

Jsou chvíle kdy zatuchlina v o n í
a to mě drží i pouští,
zase
když si uvědomím ten
život
se všemi jeho návraty.