Jsi sousto
krovy
souostroví
za zahradními vrátky rozvinuté nevědomosti
visuté mosty s hosty v podmostí
havraní varhaník
a černá ruka bílé paní
pepřenky pravdy v nalhávání
a nohy vzhůru hlavama

ležíš na červené dece pod balkánským dubem
sedím na kraji Moheru

mávám ti větami
ztrácím se v smyslu běda mi!

dálka je žalář /brízou tě proberu/
a hlídky zídky mají pohled plytký
prý střeží naše soukromí
víc brání větru v rozmetání prachu
přijdeš mi na chuť
než mě dochromí
lomení krovů bez ostrovů
a stejně v hejnech uletíme jedovatým šipkám
neochvějně vytrvale do soust hořké vaty špitkám

a zbytky jedu ve volnosti udusím