Možná se dosud hledají dny (tahle personifikace ano - představuju si ty dny chodící po ulicíh) v další textu už nic. Spíš trápení hledají/nedají/zavají/potají.

Rezi, snahy se počítaj. Díky!

hledám jak to uchopit

Díky za tvůj pohled!

Na mě obě strofy působí opravdu v odrazu. Ale Doto, to je jen můj pohled.Nemusí to být pravda.

Indigo, díky za názor. No já jsem se snažila do každý strofy dát jinou myšlenku, vyznělo-li to opakovaně, tak se mi to nepovedlo. První je spíš o tom, že věci se dějou, avšak my si jich začneme všímat, až když se nás bezprostředně dotknou. A druhá navazuje, že ačkoli víme, že máme v sobě jakousi samohojivou schopnost (není to stoprocentrní samozřejmost, nicméně mnohý z nás to zachraňuje), ta bližší emoce v nás je vždycky v momentu silnější než ta vzdálenější. Třebaže ta je ve finále mocnější.

Vadí mi ty koncovky.Neúměrně a na úkor textu prodlužují tónu.
První tři verše... okrádáš dalším o jakousi originalitu nejen myšlenkovou.

Vypadá jako zrcadlo.Jako kdyby text byl psán zrcadlově a to mi právě rozčiluje, že každá strofa říká némlich to samý, ovšem každá na jiný úrovni.

Hanele, díky, otáčíš s tím, to mě těší.

Ivo, díky za komentář, jak už jsem řekla, rýmy jsem tu nějak neřešila a zavají říkám normálně, ani jsem se nezamyslela, nezní-li to nepřirozeně. Ale je to dobrý, že se dozvídám, že plodím podivný věci, příště budu možná:) rozvážnější.

Jiří, díky i tobě, tvého hledání si cením.

Marto, díky za tvé dojmy, přemýšlíš, a to je pro mě odměna. Forma je jednoduchá, aby zpráva mohla nerušeně vystoupit. Asi je však jednoduchá příliš. Díky za zastavení a slova.

Problémem miniatury je, že sdělení se v ní musí hledat. Každý může najít něco jiného.A to je současně i předností miniatury.
Já hledám rád...
;-)

Zarazilo mne slůvko "zavají". Novotvar pouze kvůli rýmu? Že poslední trojverší skrývá jisté poselství, není sporu.

no myslím že ta říkankovitost je záměrná.. taky to někdy dělám abych si to pro sebe "zlehčila".. jakože nic není tak horký jak se uvaří a s úsměvem jde všechno líp - aj smutek.. loučení

hm, neviem, akosi..tejto neviem prísť na chuť..teda, chuť smútku cítim, ale nesedí mi celkom spôsob spracovania, či čo..asi to "hledají..nedají..zavají..potají" mi to ťahá do nejakého "riekankova"..prepáč, možno len neviem správne prečítať..možno to tie slovká majú naťahovať, podobne ako naťahujeme niektoré lúčenia..neochotní pustiť ruku toho druhého