|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Mylně siřealistická
Tam vzadu
za čelem z devětkrát přepálených cihel
pilně polehává
/střízlivá lehkost peříčka/
Je jako ilustrace
z knihy Návrat ze zítřka
tisíckrát vypraný v kapse
v cukrovém vaťáku
slepený v neúnosnou velikost
Kam až se bojí podívat
kam až se bojí myslet
ve vteřině
kdy ruce k dotyku jsou krátké
a sypou život pozpátku
ve vteřině
kdy ve vším vytržení
náhle Není sám
|
|
|
|
|
|
|
|
autora si čtu vždy až po přečtení díla. tady jsem přečetla název a první dvě řádky a za mýma pálenýma cihlama mi zakřičelo slovo "Dota".
okouzlila mě tahle věc a nad úryvkem
... ve vteřině
kdy ruce k dotyku jsou krátké
a sypou život pozpátku...
jsem se dnes po ránu aktuálně rozněžnila (ač zrovna tento kousek určitě není ani základní, ani nej myšlenka v tomhle tvém textu. prostě to tak někdy přijde, že si člověk vytrhne něco pro něj zrovna důležitýho)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ano nebýt na TO sám je gro života..
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jiří, Ivo, Vláďo, Vorono, díky za vaše slovo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Marku, díky za reakci, spisovně mělo, Vláďa už vysvětlil. Nějak to ze mě celý vystřelilo, aniž bych přemýšlela o standardizaci vyjádření. Ale dobře, že jsi mě na to upozornil, asi to může tahat za uši.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V Plzeňském nářečí je to takhle, Marku...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kam až se bojíme podívat,
nač se bojíme byť jen pomyslet
kde začíná a končí "syrová" realita
a začíná svět za oponou?
Neokázale filozofický text, početl jsem si s chutí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
"návraty ze zítřka" vyvolávají obrazy které by byly, kdybychm ještě byli i my...
**
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lehkost a tíže, bytí a sen, krok a strnulost, život a smrt, touha a úzkost - řada obrazů se mi vybavila, a vždy protichůdných...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nemá být "ve všem vytržení"?
|
|
|
|
