divoká honba pozřela své listí
/pach koní
zvuk dutých rohů/
psí dny bez ocasu zvedají svou zadní nohu
a býlí už se třese mrazem
pro ránu v jedněch ústech
kdesi za ovazem
objímám čísi peň
ten z jediného léna
pro krátký den
hořící Magdaléna
Léta Páně 2017, dne 7.10. věnováno autorem
básněnka
|
|
|
|
|
|
|
|
Milá Ann a eM :-), každý byl někdy utopen :-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuju Doremi, život je někdy těžkej, ale zároveň má i dost dost barev na paletě...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...ta se musí každé Tvé kamarádce dotknout levého žebra, Ivuško.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vůkol je ticho, jen dech honců slyšíš lkát, ať už jsi srna, nebo žena..o život jdeš se zase rvát, děkuju Tess...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Milý Jiří, však ty tomu rozumíš, život je zkrátka někdy samý kříž...děkuju za krásný komentář
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pro smírčí den
v němž tiší honci kráčí
proséváš slova
jako símě dračí
posíláš listy do všech stran
pro ty, jimž bývá
jen krátký oddych dán...
Parádní básničku jsi napsala...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jsem listí požíračem
a na každém je jméno
jen datum utajeno
do polštářoví mračen
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
v těch očích se nechat spálit a vyjít znovu celá, tak jako Magdaléna...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ta fotka je prostě les, podzim i javorový listí...věk stromů, vír pro kaštany i nažky...ne žádná láhev se vzkazem pro poustevníka, to jen slova nezůstala lichá...  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dotěnko, jsi empatická víla..díky |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Hoří nám stromy do všech stran...ve větru, v přízemních mlhách, v hlasech kolemjdoucích, v srdcích kolemvidoucích. Krásná báseň, básněnko!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
podzim je krásnej,Sendy... napsala jsem tuhle báseň jako dárek pro jednu kamarádku, která je ve složité životní situaci..
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
No není ten podzim nádherný? Kéž by byl zároveň předjařím, umět tak ustlat si k zimnímu spánku.
A koně voní, víš?  |
|
