Tak už mě rozezni v koruně sešeřelých vzdechů
světštějších než život nebo smrt
v dutině prohřátosti v podvečerním echu
v podhůří oken v okna rozezvuč mě v kobaltový črt

na přelomu dne
rozlámaný odchod slunce
pozorovatel a kulisák
a hlídací pes
hněteš mě a nadýcháváš
nejtenčími kořeny

Na listech život zhusta psaný
tak jak ho vítr zrovna zotáčel
pro člověka stůl a židle, rakev, když tě zraní
a obraz /taky/
obraz zpoza čel.