|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
lživot
do jedné řeky prý dvakrát ne
tak jsem ji překročila
nevšimla jsem si že je to Rubicon
dřív jsem byla děvka lživá
a celý Babylon se díval
skrz prsty a ústa dokořán
a nikdo nerozsvítil tmu
přestože jsem křičela
že světla se bojím
za zády prsty zkřížené
a to světlo v žilách
tys býval džbán
a stáda koní
a vůně po včelách
a po rumu
v cukroví
koupeném pod rukou
jak utečeš vlkovi
kterého sis ochočila
Karkulko?
Léta Páně 2017, dne 30.10. věnováno autorem
hanele m
|
|
|
|
|
|
|
|
mám pocit že som to nepochopil asi, ale ma to zaujalo , niečo ma sem priťahuje, takže sa k tomu ešte určite vrátim... a v kľude bez náhlenia tu chvíľku "stratím"...  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vypadá to, že je všechno vzhůru nohama, ale ono to možná spí nohama. :) Bavilo mě to tu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Přemýšlím, kam by se byl můj život ubíral, kdybych si pozorněji všímala řek, které překračuju...Takhle se na to podívat mě nikdy nenapadlo.
Líbí se mi ta báseň, ze zdánlivě nesourodých částí postavená.
A mimochodem - žádný vlk se nedá úplně ochočit. Takže buď pořád ve střehu,Karkulko! Však víš...Rubicon...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tys býval peň i ruka která hladí, chce se mi doufat a ne řvát, že zůstali jsme navždy mladí....
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Slakotemná báseň, k níž připojuji:
Neutíkej, Karkulko!
**
|
|
|
|
