Bohunko, ty mě prokoukla! No a pak jsou taky otázky, na které se nedá odpovědět vůbec

 

Motýlku,to není koment, ale skoro filosofická úvaha. Dík...

 

To já už se utíkám, Špáďo. A pěkně bych hnala toho, co už zas nevím, jak se jmenuje, kdyby mi je chtěl krást!

 

Díky, že jste nakoukli....

Časem (tredy spíš věkem) čím dál tím víc budeme nuceni utíkat ke vzpomínkám, pokud nás tedy dřív nedožene... no ten..., jak se ksakru jmenuje..., nemohu si náhle nějak vzpomenout.

...zamknúť svoj život do šuplíku a čakať kým niekto príde odomknúť? ...a čo keď tam zostane zabudnutý?...nie, radšej ho vložím do korún stromov, nech sa s ním pohráva vietor, ktorý ti občas rozfúka vlasy, aby si vedel čo si stratil...

...jsou otázky, na jejich zodpovězení nemusí být vhodná chvíle, protože v jinem okamžiku by odpověď zněla jinak. Ale právě teď je to TAK! Mě se moc líbí, Tess, tuším i lícovou stranu.

Na otázky obecné lze odpovídat jednoslabičně,

na otázky důvěrné stačí telepaticky.

*

Podmínka deseti znaků v komentáři je naprosto v pořádku a je tu právě proto, aby znepříjemňovala život mrkačům, nalepovačům smajlíků a komentátorům typu "líbí".

Já si ráda popovídám o díle, na běžné plky je čusbox nebo Facebook.

Proměnlivost a pomíjivost prostě k životu patří. Dík za návštěvu.

Myslím, že všechno jednou přejde, přebolí, přežije se..osobně to mám nějak podobně, kochám se životem do něhož patří další stromy...:-)

Aha. Ty ji vážně pozorná čtenářka. Možná to je tou jednoduchou melodií. Přišlo, že víc ten text "rozkošatit" by asi nebylo to pravý ořechový.

A děkuju. Budu se snažit zase vrátit ke kořenům, i když mi cosi našeptává, že líp už bylo.

Většina tvých básní mi připadá daleko zakořeněnější. Nejenže umíš zajímavě použít slova k popsání dějů a pocitů (a umíš uhodit hřebík na hlavičku a čtenář se snadno ztotožňuje), tahle je taková obyčejná, jak tématem, tak zpracováním, není v ní žádnej další podtext, protože žádnej ani nepotřebuje. Prostě taková upřímně vysvětlovací ve verších. :)

Ne, křížku - holkám nevěř ani nos mezi očima.

 

Doto, díky za vpuštění, ano, ta kolovrátkovitá melodie byla první, slova vyvstala až pak.

Proč bys nepoznala, že jsem to psala  já? To se tak moc liší od ostatních mých textů? Vážně by mě zajímalo, v čem je rozdíl, ajak to vidí oči zvenčí..

Kdyby...kdy? By... Tohle psala Tessa? To bych nepoznala. Básnička je taková upřímná a na nic velkýho si nehraje. To je na ní možná nejzajímavější. Vystupuje z ní melodie, ale jen tak matně, jako by mezi řádky. Príma věc.