LitWeb

Registrace

Kontakt

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

Nevím, kde se to ve mně bere...

Malé zamyšlení intuitivního poety...

Nerozeznám jamb od trocheje
a daktyl nic mi neříká,
ať krásně však či smutno mně je,
hned slov pár myslí utíká.

A do veršů se řadí v běhu,
verš každý skrývá lásky cit,
mé básně nejsou bez příběhu,
pokud je umíš pochopit.

Občas třeba číst mezi řádky,
jindy je vše hned jasné tak,
já slova svá neberu zpátky
a někdy píšu jako drak.

Nevím, kde se to ve mně bere,
odkud se vzal ten mocný proud,
co náhle na svět zas se dere
a touží v řádcích spočinout...

Léta Páně 2018, dne 7.1. věnováno autorem Shimmir

Kategorie: Poezie vázaná


	17.8.2018 \| 17:51 Shimmir

			Svým rájem

	10.1.2018 \| 12:17 Shimmir

			Nevím, zda je to klíč ke štěstí, když se slůvky si hrajem, občas však se i poštěstí provést druhé svám rájem...

	10.1.2018 \| 12:09 Shimmir

			Bylo to jen takové zamyšlení ve verších nad jistou vlohou, ale že bych měl sklony k ovládání všeho, to asi ne...

	8.1.2018 \| 23:04 Špáďa

			S něčím ses hochu narodil, // něco ti daly hvězdy, // něco je tvojí píle díl. // Ke štěstí klíč sundals ze zdi. ///

	7.1.2018 \| 13:43 Tessa

			On asi nikdo z autorů netuší, kde se to v něm bere. Což je asi dobře, protože vědět to, hned bychom se to snažili ovládat,jak už tak my lidi chceme ovládat všecko...