|
Osudová
…postavili kostelík
aby smyli hříchy teď se modlí otče náš v kostelíku tichým. Není to nic o Bohu ani o pokoře jen se cestou potkali Závist, Zlo a Hoře. Nepozvaná sudička do počtu ta čtvrtá nepronesla ortel svůj tím se Dobro škrtá. Na světě je bolesti zpevnil bys jí mosty proč mít hosty veselé když máš smutné hosty. Nepozvali Ochotu Naději a Víru neznají, že dá se žít v pohodě a míru. Neznají dar dělení propadají zlatu každý ale někde má Achillovu patu. Usmívej se, Osude vyhráváš i v lichém nevěř ale, že hluší smířili se s tichem. To co doutná, může vzplát … cestu po kamení zvolíš pouze pokud tu cesta jiná není. Ostrým šípem zasažen jednou bude každý pak se spolu oddají Minulost a Navždy. Mnozí dávno odešli zůstal kostelíček na oltáři za mrtvé řada bílých svíček…
Léta Páně 2018, dne 21.1. věnováno autorem
Milada
Kategorie: Poezie vázaná
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















