Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Očima přes horizont aneb Městské zpěvy pro jeden hlas I
Spěšně se míhá nočním městem kočí,
pár čísel nad asfaltem do snů stihne vkročit
a lahvový Mustang HP šestset
do deště chraplá Toma Waitse.

Tak ještě nejmíň pětkrát šlehne pruty,
pro vlastní otevřenost k světu nedomknutý,
ulice vrásky staniolu, překladiště stínů,
vyjdou si spolu ještě v mokrém pelerínu?

Čina za činou v horké hlavě,
namísto jedné krk má na dvě,
když cestuje jen sám.

Budou se vlnit světla noci v bocích?
Znovu ví, jaký je pocit
být nedosněním vyčerpán.

Léta Páně 2012, dne 17.7. věnováno autorem Dota Slunská
  
20.7.2012 | 19:54    Flávia

Posledná strofa to vygradovala do očakávania. Dota, píšeš z reality a predsa to vyznieva ako mystika. Mám rada Tvoju tvorbu.
18.7.2012 | 13:05    Dota Slunská

Díky, dámy. :)
18.7.2012 | 1:34    Cinda

prostě melodie ve slovech, která se mi moc dobře čte. nemůžu říct, že bych tentokrát porozumněla všem tebou načrtnutým obrazům, ale umím si pod tvými slovy vybavit vlastní "noční město".
17.7.2012 | 20:46    Lili

"pro vlastní otevřenost k světu nedomknutý,"
... peknučké.
17.7.2012 | 19:30    Tessa

Evokuje mi tvůj text horečnaté bloudění městem vlastní mysli, kde vyčerpanost z nedosnění může být smrtící.
Forma sonetu je k takovémuto tématu dost neobvyklá. Myslím neobvyklá v kladném slova smyslu, dává básni další rozměr.
17.7.2012 | 19:16    Lugilla

Nádherná báseň - úplně mě uhranuly první dvě strofy, jsou tak výjimečné a živé...
17.7.2012 | 16:35    Cinda

schvaluji o pracovní pauze, s komentem se vrátím později...