|
Očima přes horizont aneb Městské zpěvy pro jeden hlas I
Spěšně se míhá nočním městem kočí, pár čísel nad asfaltem do snů stihne vkročit a lahvový Mustang HP šestset do deště chraplá Toma Waitse. Tak ještě nejmíň pětkrát šlehne pruty, pro vlastní otevřenost k světu nedomknutý, ulice vrásky staniolu, překladiště stínů, vyjdou si spolu ještě v mokrém pelerínu? Čina za činou v horké hlavě, namísto jedné krk má na dvě, když cestuje jen sám. Budou se vlnit světla noci v bocích? Znovu ví, jaký je pocit být nedosněním vyčerpán.
Léta Páně 2012, dne 17.7. věnováno autorem
Dota Slunská
Kategorie: Poezie vázaná
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















