|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Návrat naděje
V ten smutku čas s prořídlými davy
mírné světlo do soumraku bije,
vánoční strom, někde od Šumavy,
již do paměti vstoupil nostalgie
V ten smutku čas s prořídlými davy
za skřípotu přesýpacích hodin
jde dívek sbor v rozmrzelém ránu
sudby zahalené do mlhovin
Lehký krok panenky z porcelánu
za skřípotu přesýpacích hodin
v čas modliteb, zpovědi a postu
Stržena je slavobrána z palem
a za halasu nevítaných hostů
daň žití skloněna nad misálem
V čas modliteb, zpovědi a postu
je návrat naděje, o níž sníme
V barvě neviny, barvě skalice
stoupej výš, provoněný dýme
vírou zlacené kadidelnice!
Je návrat naděje, o níž sníme
*
Léta Páně 2018, dne 7.4. věnováno autorem
JC senior
|
|
|
|
|
|
|
|
...naděje...někdy jako tažní ptáci, uletí a pak se vrací...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dík za rezonanci, Blanko.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Je každá prosba vyslyšena,
kde kvítek Víry zavoní:
ostnatý drát? - jen rzivá pěna,
Naděje - rozkvetlou jabloní!
Je každá prosba vyslyšena...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
když ztratil jsi a chceš ji zpět
do síně nálezů a ztrát
prosby tiché polož květ
ostnatý pak překroč drát
když ztratil jsi a chceš ji zpět
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Naděje vrací se, jak ráno,
jak jaro po mrazivých dnech
a náhle víš: Je postaráno
o tvoje omyly, smůlu a pech!
Naděje vrací se jak ráno
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dík. live,
za zamyšlení. Sám sním o naději, o níž věřím, že existuje.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nejsem si jist "zda lze snít o naději". Naději můžeme buď mít, ztrácet a nebo ztratit, tedy z mého pohledu..  Myslím, že tvé básni rozumím. Přesto se podělím o něco z Marka Twaina, co jsem u něj našel už jako kluk. Budu jen parafrázovat, protože už si to přesně nepamatuju. Psal o psech, co lze proti sobě poštvat, když se to dobře zaonačí ale mnohdy zase ne.Prostě to nefunguje vždycky. U lidí to funguje vždy , a stačí to prostě jen nějak zaonačit. A důvod? Právě ta mrcha naděje.....  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ano, těch padesát let nazpět bych bral. A nejen v poezii Děkuji, Jirko.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Za slunce ji nehledáme a v mracích se nám ztrácí.
Dík za povzdech i meditaci.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Těší mě, Vladimíre, že jsi juknul na panenku
a to zepředu i zezadu...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Povzdech pro naději...že nevidíš ji v soumraku? To asi slunce skrylo tváře do mraků...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ďob. O, v soumraku karmu osvoboď! //
Jo, jukne na panenku, joj! //
Uj, u paměti tě mapuju. //
Nevinen i ven. //
Sen: Odpovědi děv op dones. ///
Naďeje je daň.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...jsou však i chvíle, které nám ji navrací.
Děkuji, Dori.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...naděje tu vždy byla, to jenom my, malověrní, ji někdy pro pochyby ztrácíme z dohledu.
Pěkné.
|
|
|
|
