|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Vzpomínková
Mám doma starou stoličku
maminka na ní sedávala
dělala třísky na zátop
a já jsem byla ještě malá
Léty stárnou i stoličky
ta má však vzpomínka je živá
že stále vidím maminku,
jak sedí u kamen a zpívá…
Léta Páně 2018, dne 30.4. věnováno autorem
Milada
|
|
|
|
|
|
|
|
Jo... souhlasím. Kdyby na té stoličce nesedávala maminka... kdyby maminka neodešla tak brzy... kdyby ji tatínek léta tak neochraňoval (tu stoličku)... kdyby i tatínek pak předčasně neodešel... kdyby můj muž, když po tatínkovi vyklízel byt, tu stoličku nedonesl domů... kdyby maminka na té stoličce nesedávala....... Taky by ta stará, otřískaná stolička, s bakelitovým "potahem" už dávno, dávničko někde na skládce shnila.....
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Stará stolička či cokoliv neživého, podobně osobního:
Pro jednoho vzpomínka, avšak pro neznalého historie oné věci, promiň — a nemyslím to nijak pejorativně —, veteš.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Domov dětství...
tady každá věc má svůj vzpomínkový příběh.
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
říká se - prý věci
ty nemívají duši
a přesto se v nich ukrývá
víc nežli kdo tuší...
|
|
|
|
