|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
jak se léčí smuténka
Proč strkám prst do vosích hnízd,
možná se chci jen vylovit,
jsem mrtvý brouk, svůj trilobit.
Smrt za pocit! - byť nenávist.
Jenom tak, oči zavřené,
pedály ostruh nadoraz,
nemrtvým koním lámem vaz,
jsme divný kmen. už v kořenech.
Někdy bych chtěla nedrsnět,
ten pocit zkouším vyhladit
do rovnováhy bezvládí
na špičce jehly. Nedrž mě.
Léta Páně 2018, dne 29.5. věnováno autorem
Ragnell
|
|
|
|
|
|
|
|
...jehly ví, mají oči, oči, oči...na rozdíl od lidí... :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tahle je pro mě opravdu jednou z tvých špiček. A určitě něčeho významnějšího než je jehla.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na špičce jehly je fakt málo místa, tím jsem si zcela jistá :-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...a řekla bych, že ještě dlouho se smuténka nevyléčí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Když se poezie spojí s životní filozofií, vznikne to správné dílo.
Vzniklo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Báseň jako tahání stehů z ještě nezhojených ran. Jen se nezajizvit do vakua! Smrt za pocit!
Mým pocitem z textu byl úžas, lapnutí po dechu, protože...tohle je fakt dobré.
(Až na smuténku, to slovo nemám ráda, protože je pro mě- sama nevím proč - jakýmsi synonymem k fňukání, a o něm tahle báseň opravdu není.Můj subjektivní pohled.)
|
|
|
|
