LitWeb

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

Na ponorné řece

Housle rozladěny

nad hrobem bez kříže
nezapláčí ženy
a smutku nejblíže
zpěv okvětené pěny

Pohled očí z ledu
kdo je vzbudí ze sna
ty zavřít nedovedu
vůní stonku rdesna

Zval je na koledu

hlad krápníkové klece
vody přetržená nit
co čeká na vetřelce
a smrt smí oslovit
na ponorné řece

Léta Páně 2018, dne 10.6. věnováno autorem JC senior

Kategorie: Poezie vázaná


	4.7.2018 \| 14:57 JC senior

			Viníkem tragedií jsou častěji sami lidé než příroda. Dík za účast.

	4.7.2018 \| 13:13 Diana

			Závažné, krásně napsáno.

	14.6.2018 \| 19:32 JC senior

			V podsvětí nebývají krápníky, nebo ano? Pak jsem už v "podsvětí" něklikrát byl.

	14.6.2018 \| 13:45 básněnka

			Ponorná řeka do Podsvětí? Tak příště veselejší notu, neb básně čtou i děti...:-)

	12.6.2018 \| 22:04 JC senior

			Ponorná řeka své oběti nevydává. Smutek? Ano...

	12.6.2018 \| 19:36 Anna Marie

			Cítím smutek...

	12.6.2018 \| 9:11 JC senior

			Taky nedělám rozbory, ani to neumím. Za zastavení a komentář děkuji.

	11.6.2018 \| 11:55 JC senior

			Nejzákeřnější nebezpečí číhá tam, kde ho nejméně čekáme. Tvůj komentář, Mirko, je bohatý úsporností slov a šířkou filozofie. Děkuji.

	11.6.2018 \| 11:20 mirkah

			Jak se dá napsat ticho beze slov a přece vzpoura?

	11.6.2018 \| 7:54 JC senior

			Děkuji, Dori, za uvedení a korespondující úvahu.

	11.6.2018 \| 0:40 Doremifa

			...kdo smí oslovit smrt? Jen ten, kdo je stejně mocný, jako ona. Síla.