Na mistra Fryntu má jen málokdo. A já, "švec", se zase raději přidržím svého veršovnického kopyta.

Dík za koment.

 

mně se to zamlouvá, tohle "vybočení". A klidně by to mohlo bejt ještě víc, třeba do Emana Frynty

Dík za úsměv.

Zase se vrátím ke klasice, to byl jen experiment.

Nestačím koukat a usmívám se, Tessa napsala za mne...  :)

Vydařené dílko, s jídlem pro jednou i nostalgický smutek utek...

Jo, Jirko,

při večeři napadají různé věci.

:o)

já vzor bral jsem rád a s díky

nejdřív mistrů od klasiky

až radu mi dala snacha

učit se i u Pohlreicha

Děkuji, Dori, a jsem rád, že tě zaujalo i dílo, které je jiné, než obvykle píšu.

...teda, Jiří, spadla mi brada. Dokonalost sama. Tedy, ne, že by jindy nebyla, ale tahle báseň, ač "nevázaná", je hravá, svěží a noblesní zároveň. Hle, Básník!

Nevypad, jen vyhlédl, byv nařčen, že píše ve "vázaném", protože jinak neumí.

Umí - neumí... nechám na čtenáři, ale ten "vázaný" píše, protože za báseň považuje dílo ve vázaném verši.

 Dík za vložení a především za komentář.

hle, vypad básník

tak trochu ze škatulky

vyměnil příbor

za bambusové hůlky

obvyklý kečup

za šafrán a chilli...

ti, co to četli,

se divit nestačili

 

Styl zvedl obsah na pomyslnou špici. Vážně dobré.

A "staré stříbro leštěno očima hladových supů" mě doopravdy dostalo.