|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Nelaskavý příběh
Ten příběh zdá se nelaskavý
na dohled hranic věčných zim,
co nabídnu, co odpovím
pozdní rosa až mě zchladí
I stíny pak sklopí hlavy
těch lásek, co krok za krokem
prošly se mým životem
jak roky, jako stromořadí
Zvolna, čas je nezastaví,
bez úklon a k smíchu slzám,
štít, co osamocen zlézám
cestu nazpět neporadí
Kdo ten příběh dovypráví
kdo k šedi přidá kolorit,
cíl jsem minul. Zůstal skryt
notám písní mého mládí
*
Léta Páně 2018, dne 30.9. věnováno autorem
JC senior
|
|
|
|
|
|
|
|
...já taky, a pořád si je fotím, naposledy dneska ráno... :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji, Anno, taky mám rád podzimní barvy, ale i mlhy a jinovatky.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Někdy je lepší minout.
Teď se začínají vybarvovat stromy. Nejkrásnější část podzimu.
Ráda jej dýchám... :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Rozumím, live, není vždy nálada otáčet se zpět, stačí ten nejistý pohled do budoucna.
Jsem rád, že jsi se zastavil.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
víš, mě nějak stačí ta první půle  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Něco krásného ale někde v koutku vždycky zůstává.
Děkuji, Mirko.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nejen na stěrač, Vladimíre, mám pocit že i na vousy a to i za parného léta.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Co v mládí netihneš ve stáří nedohoníš...
Přesto, Ivo, neteskním.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pravdivý je hned první verš. Jak pravíš, jen zdá se nelaskavý:)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Z veršů jsem tak trochu naměkko,
byť první sníh ještě daleko.
Tuhle však zaklel jsem nad ránem spratku,
co lepil pod stěrač jinovatku.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Všechno jednou odejde, je v tom jistá spravedlnost, že mon ami? Nač tedy tesknit ...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tak nějak zrcadlení současnosti.
V přírodě, životě i společnosti.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Posmutnělá, podzimní nálada....
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
To tak bývá s podzimem. I s podzimem života...
Děkuji, Sendy.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
