LitWeb

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

mezi námi

Stýskám si dokořán a pak zas přivírám oči

do komory spánku

proklouznou

popůlnoční myši

(prokousávaj díry v nevědomí)

pak slyším

plakat provazy

city svázaný do kozelce a tvoje mlčení

co má každý oko jiný

tu noc dotýkal ses

mojich dlaní

a pak ještě květináčů

něžný pták, co

dokázal by postavit

to nejpevnější hnízdo

z oceli a plastu

budem se dotýkat čelem

svých mobilů

a marně

čekat lásku

Léta Páně 2018, dne 17.11. věnováno autorem Anna Marie

Kategorie: Poezie ostatní


	5.12.2018 \| 18:18 Dota Slunská

			Jsou smutná tato „mezi". Smutná a skoro běžná...to děsí. Tvá slova znějí poeticky a naléhavě.

	18.11.2018 \| 23:29 Špáďa

			Co jsem zkouk tvé noční stlaní, údivem jsem enem tál. Hnízdo už mám snad jen k khraní, mozek jako ementál.

	18.11.2018 \| 11:22 básněnka

			A ...mezi čtyřma očima stýskám si...dotýkal ses holubího peří, kliky i polštářů, slyšíš i křik ode dveří, poslals mi letmý pozdrav s tušeným políbením...jen já si lásky obvykle víc cením? V kozelci svázaná slíbeným příště, pro pouto lidské ...muška, cíl...stanoviště...

	18.11.2018 \| 10:43 JC senior

			I od plačíčích provazů lze očekávat láku... *

	18.11.2018 \| 1:44 Doremifa

			...vždycky troch bolí fajn