LitWeb

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

Jen tenkrát

Reflexe minesengerské poezie W.Vogelweideho (12. až 13. stol.)

Tenkrát, víš, o jarní neděli,

již poledne hrklo v hodinách,

v tu chvíli kdy jsme mysleli

že překlopi se misky vah

Pro jednou, v tu jarní neděli,

vše zdálo se tak přímočaré

i kruh, jímž obcházel nás strach

Vzpomínáš, pěvče Waldemare,

na bělostné chrámu stěně

stín propojil dvě siluety,

a tvářily se překvapeně

že rozdílné tak byly léty

A na bělostné chrámu stěně

jen tenkrát, v jarní neděli,

psal dvojzpěv bezeslovné věty

tvých básní, drahý příteli

Léta Páně 2019, dne 26.5. věnováno autorem JC senior

Kategorie: Poezie vázaná


	6.6.2019 \| 22:09 Anna Marie

			Ten rukopis Tvých básní bych poznala všude. Mají zvláštní tón a hudbu. Možná les. Ten stmívá jinak. Jen se přiznej...

	6.6.2019 \| 8:34 JC senior

			Příjde doba, kdy člověk žije především vzpomínkami. Vzpomínkami na to co bylo, co mohlo být i na to, co si jen vysnil. Děkuji.

	6.6.2019 \| 8:28 Diana

			Ráda jsem si zavzpomínala- Díky!

	2.6.2019 \| 14:01 JC senior

			Dobrá poezie je jako láska, nerezaví ani po staletích. Dík duši básníkově.

	2.6.2019 \| 12:52 básněnka

			Je tenkráte se objímali muži, ta slova běží, lepá, po slepcově kůži, prý čas je vzal, bezešvá noc, dál se lepí cval a na povale básníkova duše... v hlavě holubí ...

	27.5.2019 \| 19:59 JC senior

			Jsou i události z nedávné minulosti, které se stávají legendami. Jejich předností je jistota, že nezaniknou. A je lhostejné, zda jde o fikci či realitu. Děkuji za moudrý komentář, Hanko.

	27.5.2019 \| 15:55 Dota Slunská

			Skok do dávné minulosti. Připomene, že ačkoli kulisy vypadaly zcela jinak, touhy a všímavost se rodily na stejné živné půdě.

	26.5.2019 \| 23:51 JC senior

			Děkuji, přítekyně Dori

	26.5.2019 \| 23:24 Doremifa

			...básníci všíchni přátelé