Ten ostrov, kam slunce láká za dne
ač z dávných dějů zvadlý zbyl jen stvol
a moře dech při němž duše mládne
nad sklizní, co zasil apoštol
 
Zas olivy a hvězdy nad cypřiši
kamenné sloupy z paláců co zbyly
obelisk reků, těm vzkaz podepíši,
jak oni i my blížíme se k cíli
 
kde tíha číše s pookrajem citů
přetéká již přes klášterní práh
chrám fantazie, která dosud spí tu
růže bez trnů, výzva bez nástrah
 
a polibky do příběhu skryté
básní most na druhou stranu ticha
kam po špičkách smí pouze Afrodité
a vína přítulnost se nezadýchá
*