|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Stále noví a noví pavouci opakovaně osidlují oblíbený roh
Rozložil hladký pohled z vrchů z kopců
ornament zapletený do vesty
průsvitný ponebný i stinný pocestný
myšlenka lehká jako dech
křehká sýkora uhelníček
olověné starosti otců
U Velniček
zapadaly přízemní mrazy pod jedle
mladíci nakrátko dlouze troufalostí pyšni
hluboké souvrati polí od vedle
a větrem nadouvaný měch
chránily knoty ranních svíček
i planých meruněk a višní
Nehnutě
leč pánem zavolán
pes za plotem strnule zíral na zrcátko
dálilo se každým prchajícím skokem
zákon se stočil do kornoutku kontryhelu
a štěstí znovu sedlo
na volán
|
|
|
|
|
|
|
|
Mirko, Ív, děkuju, že jste zavítaly.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
mám moc ráda tvoje básně, připadají mi tak skvěle hravé a dokonalé
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kéž štěstí rozlije se podél Veleniček
a sedne na volán
a rým, kéž opatruje slovo zván
pokaždé, když vrací se do Veleniček
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky, Tess, pavouci jsou nezmaři. Básníci též mívají víc než jedny oči.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji, Jiří. Člověk stojí a neví, co říct. Pak dojde domů, zavře dveře a rýmy se derou na svět. Dodnes nechápu jak.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nevím proč, ale tohle mi znělo jako melodie, hraná na flétnu kdesi v dálce. Větřík mi přináší útržky z ní a jeden každý vyvolává v mysli emoci, ne nutně shodnou s obsahem básně, ale zato pozitivní a uklidňující.
Kéž stále noví pavouci tvých veršů pořád osidlují tento litwebí kout!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mám rád ty básně jemně upředené
kde rosy třpyt nabídne hebký mech
a píseň tiše skryta do kamene
beze slov na rozpačitých rtech
**
|
|
|
|
