LitWeb

Registrace

Kontakt

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

nikdo nikde

myšlenkové pochody

vždycky jsem přemýšlel o lidech
co odešli mi a poslední nádech
stihl jsem prošvihnout

já klikař...

a pak najednou odejdu já,
s duší svou, co nesdílná
k těm přede mnou

lehnou si a spočinou
jenomže kam já patřím
když na louce už není místo
a dávno plný je Řím

i skicář...

samotě samotnou samotu
odšlapu vstříc konci
ne nepodoben ovcím

lhář

Léta Páně 2020, dne 16.4. věnováno autorem Marcone

Kategorie: Poezie


	22.4.2020 \| 12:12 Dota Slunská

			Vystihls něco, k čemu bych marně hledala slova, ač ten pocit velmi dobře znám.

	21.4.2020 \| 18:39 mirkah

			Nelži, že nechce se Ti žít:) Paráda, dlouho jsem podobnou nečetla.

	18.4.2020 \| 19:11 Marcone

			ahojte lidičky. Jsem rád, že se líbí. ty myšlenkové pochody... mno. Je to někdy pěkná haluz. a někdy se sám se sám bavím...

	18.4.2020 \| 11:03 Sendy

			Člověče Marcone, zraješ? Stárneš? Stáváš se cynickým? Myšleno v dobrém, protože se mi to líbí.

	18.4.2020 \| 10:10 Tessa

			Od klikaře ses propracoval až ke lháři... Ale stejně jsi nám i sobě nakonec nalil čistého vína. Těší mě sledovat tvé myšlenkové pochody, nacházím v nich občas ryzí kousky.

	17.4.2020 \| 12:01 JC senior

			Všichni svoji samotu odšlapeme sami, byť v kruhu přátel, blízkých i nejbližších. **